Chůze a běh jsou pro člověka nejpřirozenějším a nejzdravějším pohybem, který přináší řadu benefitů pro naše tělo i mysl. Není proto divu, že obliba těchto sportů neustále roste. Pokud vám počasí nebo nedostatek času brání běhat venku, je běžecký pás na doma ideálním způsobem, jak se udržet v kondici. Jak se ale zorientovat v nepřeberném množství trenažérů na trhu? Přečtěte si náš článek a zjistěte, jak vybrat běžecký pás, který splní vaše očekávání a bude vás motivovat k pravidelnému pohybu.
Na co si dát pozor při výběru běžeckého pásu?
V první řadě na nadhodnocené technické parametry, které jsou často uváděny hlavně u levnějších modelů. S tím tak trochu bojují i zavedené značky, kdy zvláště údaj o maximální hmotnosti uživatele udává hodnotu, pod kterou se trenažér sice nerozpadne, ale dlouhodobě není schopen takovou zátěž zvládat. Určitou nápovědou může být hmotnost trenažéru (pozor, ne hmotnost balení!). Pokud je hmotnost trenažéru 50-60 kg a výrobce udává nosnost 130 kg, je to spíše výrobcovo přání než realita. Takový model bude většinou vhodný pro osoby s hmotností do 80 kg.
Jsme rádi, pokud nás před nákupem v e-shopu zákazník nejprve kontaktuje. Ať už telefonicky nebo osobně v prodejně. Projdeme společně všechny důležité body při výběru a poradíme vám, jaký běžecký pás koupit, aby splnil vaše očekávání. Za více než 10 let praxe vím, že minimálně 30 % zákazníků, kteří nás předem kontaktovali, chtělo původně koupit zcela nevhodný model jen na základě nedostatečných nebo nepřesných informací.
Pokud si zvolíte vhodný model, je pravděpodobné, že ho budete dlouhé roky používat a pomůže vám udržovat dobrou kondici. Nevhodný model velmi rychle odložíte nebo prodáte.
Běžecký pás na doma vybírejte s ohledem na svoji výšku a váhu. Zdroj: Tunturi.cz
Výkon motoru a nosnost běžeckého trenažéru
Motor je srdcem každého běžeckého pásu. Často je udáván pouze maximální výkon, důležitější je ale údaj o trvalém výkonu. Aby byla orientace ještě složitější, někteří výrobci udávají koňské síly (HP) a někteří kilowatty (kW). Proto si při porovnání hodnot dejte pozor na záměnu jednotek, 1 kW = 1,33 HP. Silnější motor „uveze“ těžší běžce a nabídne vyšší rychlost.
Pokud kupujete domácí běžecký pás hlavně pro chůzi, mějte na paměti, že kvalita a síla motoru je stejně důležitá, někdy ještě důležitější než u běhu. Při nízkých otáčkách je motor silově velmi namáhán a zároveň se méně chladí. Proto je třeba pro dlouhé „procházky“ nad jednu hodinu vybírat dostatečně silný model, zvláště pokud je vaše hmotnost vyšší. Velmi častý dotaz z praxe je: „Chci si koupit model XY, má nosnost 100 kg, já vážím 120 kg, ale budu na něm jen chodit, takže mi to bude stačit, že ano?“ Nebude, právě naopak. V takovém případě by zákazník měl volit model s udávanou nosností 140–150 kg s trvalým výkonem motoru okolo 2 kW. Udávaný výkon motoru a nosnost trenažéru spolu u naprosté většiny modelů korespondují. Pokud si trenažér pro chůzi kupuje například žena s hmotností 60 kg a bude chtít chodit hodinu denně, klidně jí postačí model s trvalým výkonem okolo 1 kW.
Pokud bych měl říct nějaké obecné pravidlo, které samozřejmě neplatí univerzálně, tak u modelů s cenou přibližně do 20 000 Kč bych výrobcem udávaný údaj o maximální nosnosti pro běh snížil o 30 % a u chůze o 40 %. U modelů s cenou mezi 20–40 tisíci korunami o 20 a 30 %. Nad touto hranicí se lze už na údaje většinou spolehnout.
Velikost běžecké plochy
Velikost běžecké plochy je při výběru běžeckého pásu další důležitý parametr, který sice už nelze nijak přikrášlit, ale řada zákazníků ho vůbec neřeší. To se potom stane, že na Vánoce dvoumetrový dlouhán, navíc aktivní běžec, dostane běžecký pás, na kterém se ani neprojde. Délka běžecké plochy je totiž kratší než jeho přirozený krok. Reálně lze dnes zakoupit modely s délkou běžecké plochy přibližně od 100 cm do 150 cm. V tabulce uvádíme naše doporučení podle výšky nejvyššího uživatele.
Je třeba myslet na to, že nemůžeme úplně využít celou délku plochy, vždy je potřeba jistá rezerva. Navíc s vyšší rychlostí se prodlužuje náš krok a v únavě nedopadáme vždy do stejného místa, ale pás nám občas „ujede“. Zanedbatelná není ani šířka, ta se pohybuje od 35 do 50 cm. Modely s šířkou plochy pod 40 cm nejsou moc vhodné pro běh. Při rychlejším běhu nám širší plocha dává pocit jistoty dopadu, nemusíme se tak soustředit na každý krok.
Údaje v tabulce ukazují vhodnost trenažéru podle výšky uživatele. Jedná se o názor našeho obchodu na základě našich zkušeností a zkušeností našich zákazníků. Jde pouze o orientační doporučení.
Odpružení, hlučnost a kvalita konstrukce běžeckých pásů
Jednou z výhod kvalitního běžeckého trenažéru je, že běh na něm připomíná běh po zpevněném, ale měkkém podkladu. Pokud máte rádi svoje klouby, určitě si domů nechcete pořídit simulátor běhu po betonu. :-) Opět zde platí, že konstrukci s vhodným odpružením nabídne model, který je dimenzován na vaši hmotnost při běhu. Je třeba si uvědomit, že mechanické zatížení trenažéru stoupá úměrně s naší hmotností a rychlostí pohybu.
Častým dotazem je, jestli si je možné pořídit běžecký pás do paneláku nebo bytového domu. Ano, je. Za více než 10 let jsme řešili asi tři nešťastné zákazníky, kteří měli spor se sousedy. Jenže to bylo tím, že měli velmi špatné vztahy a sousedi je viděli, jak si domů trenažér vezou, reálně žádný hluk neslyšeli. Problémem by opět mohl být nekvalitní nebo špatně dimenzovaný trenažér, který by přenášel otřesy dále do podlahy v bytech, ve kterých se konstrukce také neblíží ideálu. Samozřejmě pokud budete běhat v době nočního klidu, kdy je slyšet téměř vše, je riziko, že sousedy probudíte. Pokud si tedy koupíte vhodný běžecký pás do bytu, hluk v rámci vaší domácnosti bude vytvářet pouze motor, v nízkých rychlostech zanedbatelný, u vyšších rychlostí o sobě dá přiměřeně vědět.
Dalším zdrojem hluku bude „plácnutí boty“ při dopadu na podložku. Nic, co by mělo vás nebo další členy rodiny od běhání odradit. U nekvalitních nebo poddimenzovaných modelů by se ale začala ozývat ještě konstrukce v momentě, kdy se při vašem dopadu dostane mechanismus odpružení do krajní polohy. K tomu ještě přidejte nějaké to povrzávání plastů atd., v extrémním případě lehké „cestování“ trenažéru po podlaze. A to nikdo nechce.
Výbava a komfort
Pokud bych si vybíral běžecký trenažér pro sebe, chtěl bych na hlavním ovládacím panelu přehledné a snadné ovládání základních funkcí: start, stop, ovládání rychlosti a sklonu. To jsou prvky, které by měly být intuitivní a neměl by je uživatel hledat v záplavě dalších tlačítek. Komfort zvyšují tlačítka tzv. rychlé volby rychlosti a sklonu, kdy nemusíte dlouze držet tlačítka + a -, ale stisknete tlačítka rychlosti například 4 / 6 / 8 / 10 km.
Některé levnější modely nemají elektronickou regulaci sklonu během provozu, ale pouze možnost mechanicky nastavit sklon většinou ve 3 polohách před samotným spuštěním trenažéru. U opravdu levných modelů (přibližně do 15 000 Kč), které vždy budou větším či menším kompromisem, to není špatné řešení. Elektronická regulace u takto levných modelů může být často zdrojem poruch.
Zvláště při chůzi je komfortní, pokud je na madlech umístěné zdvojené ovládání rychlosti. Při běhu naopak ocením vhodně umístěný držák na lahev s pitím. Potěší i integrované ventilátory, pokud mají dostatečný výkon. Naopak nějaké vestavné reproduktory a MP3 přehrávače jsou spíš marketingovým tahem. Kvalita zvuku nebývá nejlepší, spíš naopak.
Na madlech bývají často ruční snímače tepové frekvence. Ty jsou použitelné jen u chůze a pro orientační krátkodobé měření tepu. Pokud chcete vidět hodnotu tepu na displeji trenažéru, případně využít tréninkový program řízený tepovou frekvencí (nabízí ho většina modelů střední a vyšší kategorie), je důležitější možnost připojení externího snímače tepu (hrudního pásu).
Různé programy, které průběžně mění rychlost a sklon, jsou oblíbené, ale reálně je potom využívá málo lidí a při výběru běžeckého pásu bych je bral jako příjemný bonus, nikoliv zásadní parametr. U trenažérů do 30 000 Kč bych se soustředil čistě na mechanické vlastnosti a tyto lákadla z prospektů s klidem přehlížel. Stejně tak bych se primárně nenechal nalákat na propojení s tabletem nebo telefonem a tréninkovou aplikací. Opět bych to bral jen jako vítanou nadstavbu. U dražších modelů bych konektivitu se sportovními aplikacemi začal brát vážně. Mohou přinést více zábavy do tréninku a případně mi umožnit tréninková data exportovat do tréninkové aplikace, kterou používám pro všechny ostatní aktivity.
Oblíbené jsou také aplikace umožňující běhání reálnými trasami se sledováním videa z trasy. Trenažér tak přebírá data z nahrané trasy. Tato možnost je v posledních letech fenoménem u cyklistických trenažérů, kde dochází k plynulé regulaci zátěže dle reálného stoupání, případně i klesání, můžeme online závodit s dalšími cyklisty a užít si spoustu zábavy. U běžeckých trenažérů může tato realita narazit na dva limity. Prvním je plynulost zobrazeného videa při nízké rychlosti našeho pohybu, zvláště při chůzi. Zásadnějším limitem je potom využití výškových dat trasy pro změnu sklonu. Ani ta nejlepší mechanika domácího běžeckého pásu nebude schopna sklon regulovat tak plynule, jako to umí brzdný systém cyklotrenažéru. Navíc u kola si regulujeme rychlost vlastní jízdou, u pásu ji nastavujeme, takže pokud by došlo k prudké změně sklonu, budeme muset ubrat i rychlost, abychom stačili tempu plochy pod námi. Navíc nám nemusí být častá nebo nečekaná změna sklonu pocitově příjemná. Funkci automatického sklonu proto většina z nás nechá vypnutou a aplikaci s trasami na rozdíl od kola využijeme spíše pro zábavu než řízení tréninku.
Běžecký pás Housefit Spiro 80 iRun s přehledným displejem a ovládáním. Zdroj: Housefit.cz
Servis, údržba a manipulace
Téměř všechny běžecké trenažéry mají sklopnou běžeckou plochu, takže ve složeném stavu zaberou plochu přibližně 1 x 1 metr. Současně jsou vybaveny transportními kolečky pro převoz po místnosti. U některých modelů je třeba pás při převozu naklonit na sebe, ale není to fyzicky náročné. Problém by mohl nastat při převozu z místnosti do místnosti kvůli šířce.
Údržba obnáší pravidelné mazání plochy pod plátnem. Je to z důvodu plynulého pohybu plátna a jako prevence proti přehřívání plochy pod ním. Zabere to cca 2 minuty po naběhání každých 200–300 km v závislosti na podmínkách. Jak pás mazat vám rádi poradíme. Po delší době (přibližně 1x ročně) bude třeba seřídit plátno pomocí seřizovacích šroubů. Opět se jedná o jednoduchý úkon na pár minut, se kterým vám poradíme.
Servis je v případě problému u fitness trenažérů služba k nezaplacení. V našem obchodě spolupracujeme výhradně se značkami, se kterými jsme ve vzájemné spolupráci schopni zajistit servis u zákazníka. Posílat někam smontovaný trenažér je pro zákazníka téměř nemožné. Na trhu je mnoho značek a prodejců, kteří na to spoléhají a tak trochu kalkulují s tím, že zákazník případnou reklamaci vzdá. Pokud někomu dodáme trenažér, jsme vždy připraveni v případě oprávněného problému zajistit opravu v místě, kde je trenažér používán. Našim zákazníkům tak odpadá zbytečná starost s případným transportem velkého stroje.
Cena a záruka běžeckého pásu
U fitness vybavení neplatí to, co u elektroniky. Tam dochází k časté modelové obměně a v průběhu prodeje konkrétního produktu k pádu jeho ceny. Prodejci se potom předhánějí ve fiktivních slevách z původní ceny, která platila při uvedení na trh. Reálně už je přitom běžná cena nižší. U fitness vybavení dochází k modelové obměně většinou jednou za 2 až 4 roky a cena se po celou dobu drží na stejné nebo podobné úrovni. Samozřejmě existují i výjimky ve specifických případech. Pokud ale někdo inzeruje akční cenu například 22 000 Kč a tvrdí, že původní cena je 35 000 Kč, snaží se většinou vyvolat falešný dojem, že produkt patří do vyšší kategorie. Reálně tomu tak není.
Velmi často je nabízena u jednotlivých modelů prodloužená záruka. Vždy je při výběru běžeckého pásu důležité porovnávat záruku na celý stroj a případně na vybrané komponenty. Takže pokud jeden model nabízí záruku na celý stroj 2 roky a na rám stroje 5 let a druhý stroj nabízí kompletní záruku 3 roky, výhodnější je druhý případ.
Věřím, že se vám uvedené informace a rady budou hodit a využijete je při případném nákupu toho správného stroje. :-)